K NÁHRADĚ ŠKOD VZNIKLÝCH V PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI S KRIZOVÝMI OPATŘENÍMI

A. OBECNĚ K NÁHRADĚ ŠKODY ZPŮSOBENÉ STÁTEM

1. Odpovědnost státu podle krizového zákona

1.1. Základní koncepce

1.1.1. Škodu způsobenou v souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými dle zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, je povinen nahradit stát. Stát se této odpovědnosti může zprostit jen v případě, pokud se prokáže, že poškozený si škodu způsobil sám.

1.2. Užití občanského zákoníku

1.2.1. Náhrada se poskytuje dle obecného právního předpisu, kterým je zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ten stanoví, že v případě majetkové újmy se hradí vždy jak skutečná škoda, tak i ušlý zisk. Dle krizového zákona se náhrada škody hradí v penězích.

1.3. Žádost

1.3.1. Škodu je třeba uplatnit u orgánu krizového řízení, který krizové opatření nařídil. V případě vyhlášení nouzového stavu ze dne 12. března 2020 je tímto orgánem Vláda ČR.

1.3.2. Žádost o náhradu škody může podat fyzická i právnická osoba. Vždy je třeba zachovat písemnou formu. V žádosti se uvede jméno a příjmení poškozeného, datum narození nebo rodné číslo a bydliště nebo název společnosti, forma, IČO a sídlo. Žádost musí obsahovat důvod, o který se žadatel opírá. Tím může být usnesení o vyhlášení nouzového stavu, popřípadě další navazující opatření. V žádosti je také třeba vyčíslit škodu a doložit příčinnou souvislost mezi výší škody a krizovým opatřením.

1.3.3. S ohledem na skutečnost, že v současné chvíli neexistuje jednotný formulář, je třeba podat individuální žádost.

1.3.4. V případě, že orgán krizového řízení žádosti nevyhoví, příp. vyhoví pouze částečně, je možné se obrátit s žalobou k soudu. U soudu jedná jménem státu Ministerstvo vnitra.

1.4. Časové hledisko

1.4.1. O náhradu je třeba dle § 36 krizového zákona žádat do šesti měsíců od doby, kdy se o škodě poškozený dozvěděl, nejpozději však do pěti let od vzniku škodu. V opačném případě právo na náhradu škody zaniká.

1.4.2. Počátek běhu šestiměsíční lhůty se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený prokazatelně dozvěděl o vzniku škody a o jejím rozsahu tak, že je možné jeho nárok uplatnit u soudu.

1.4.3. Období, za které lze náhradu požadovat, zákon nijak neomezuje. Poškozený může žádat o náhradu majetkové újmy vzniklé i po skončení škodné události. Limitem je zde však schopnost poškozeného řádně prokázat souvislost mezi vzniklou újmou a škodnou událostí. 

1.4.4. Vzhledem k výše uvedenému lze doporučit žádat o náhradu škody nejpozději do šesti měsíců od skončení krizových opatření. V opačném případě bude nejspíše nutné prokazovat, že poškozený nebyl schopen na základě informací dostupných mu k datu skončení opatření zjistit alespoň orientační rozsah škod.

1.4.5. Krizový zákon umožňuje prominutí šestiměsíční prekluzivní lhůty v případech hodných zvláštního zřetele. Toto je obzvláště významné s přihlédnutím k současné situaci, kdy není postavené na jisto, zda opatření dle krizového zákona skončila současně s vyhlášením opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo zda stále trvají.

1.4.6. K výše uvedenému se hodí poznamenat, že mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví omezující mj. volný pohyb osob a maloobchodní prodej vydaná dle zákona o ochraně veřejného zdraví zrušil dne 23. 4. 2020 Městský soud v Praze s poukazem na jejich nezákonnost. Za období od jejich vyhlášení do dne jejich zrušení je tak možné požadovat náhradu škody dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (viz níže).

1.5. Evidence škod
1.5.1. Každý, kdo má zájem podat žádost o náhradu škody, by tedy měl v současné chvíli průběžně zjišťovat vznikající škody a shromažďovat potřebné důkazy pro jejich prokázání. Zejména půjde o daňové doklady, fotografie, výpovědi ze smluv, e-mailovou komunikaci s dodavateli atd.

1.5.2. Každá osoba, která má v úmyslu žádat o náhradu škody, musí minimalizovat škody. Zejména by měla zvážit přechod na alternativní služby nebo do online prostředí. Zároveň je vhodné zauvažovat o převedení stávajících zaměstnanců na jinou práci, nebo restrukturalizaci podniku. Součástí prevence a snižování škod je i účast v jednotlivých státem nabízených programech pomoci. Nevyžaduje se ovšem vydání nepřiměřeného úsilí.

1.5.3. K vhodnému postupu minimalizace a evidence škod dále podrobněji v části B – Prokazování vzniku škody a její výše. 

2 Odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup

2.1. Základní koncepce

2.1.1. V případě, že dojde ke škodě způsobené fyzické či právnické osobě orgánem krizového řízení jinak než na základě krizových opatření, bude se postupovat dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. K tomu může dojít například tehdy, pokud budou některá opatření zrušena jako nezákonná.

2.1.2. Podle tohoto zákona odpovídá stát za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Odpovědnosti podle tohoto zákona se nelze zprostit. Krom škody se hradí také nemajetková újma. 

2.1.3. Městský soud v Praze dne 23. 4. 2020 zrušil pro nezákonnost mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým byl mj. nařízen zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách a omezení volného pohybu.
 

2.2. Postup

2.2.1. Nárok je třeba uplatnit u příslušného orgánu podle § 6 daného zákona, tj. u Ministerstva zdravotnictví. 
Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit ve lhůtě tří let ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, resp. od vyhlášení zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo oznámeno nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda.

2.2.2. Nárok na náhradu nemajetkové újmy je nutné uplatnit do šesti měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

2.2.3. Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, nahradí ji do šesti měsíců od uplatnění nároku. Uplatnění nároku u příslušného orgánu je podmínkou pro případné domáhání se nároku u soudu (v případě částečného či úplného nevyhovění nároku nebo nečinnosti Ministerstva zdravotnictví).

3. Škoda dle občanského zákoníku a Listiny

Někteří právníci zpochybňují, zda lze podle krizového zákona, resp. podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ve stručnosti lze shrnout, že důvodem je především otázka, zda dané předpisy lze vztáhnout i na případ epidemie. V řadě případů nepochybně bude obtížné vznik škody a příčinnou souvislost prokázat. Jedná se o bezprecedentní stav. Pokud by nebylo možné dovodit odpovědnost podle speciálních zákonů, je nutno aplikovat obecný předpis. Tím je konkrétně čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s občanským zákoníkem. Konkrétně se jedná o § 1039 občanského zákoníku, který říká, že za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen. Náhrada se poskytuje v penězích, ledaže si strany ujednají něco jiného.

4. Hromadné žaloby nelze podat

Ačkoli se již dlouhou dobu hovoří o hromadných žalobách, vládní návrh nebyl prozatím přijat. V současné chvíli čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně. Návrh však počítá s hromadným řízením pouze ve spotřebitelských věcech.

B. PROKAZOVÁNÍ VZNIKU ŠKODY A JEJÍ VÝŠE

1. Náhrada škody

Škodou se rozumí jak skutečná škoda, tak i ušlý zisk. Skutečná škoda představuje to, oč se stávající majetek podnikatele snížil v důsledku plnění povinností stanovených krizovými opatřeními. Může se jednat např. o:

  • hodnotu surovin či zboží s omezenou dobou spotřeby (typicky potravin), které podlehly zkáze v důsledku znemožnění podnikatelské činnosti vlivem přijatých krizových opatření, jakož i náklady vynaložené na jejich likvidaci;
  • náklady nutné k odvrácení škody, např. náklady na zhotovení výdejového okénka, která podnikatelé museli vybudovat, aby mohli alespoň v omezené míře pokračovat ve své činnosti a své ztráty tak minimalizovat;
  • náklady na zjištění škody, např. náklady na vypracování znaleckých posudků, jejichž předmětem bude vyčíslení škody;
  • náklady na překonání doby, než bude škoda uhrazena, např. náklady na krytí úroků z úvěrů, které byli poškození nuceni si vzít, aby vzniklou situaci ekonomicky přestáli;
  • náklady na náhrady mezd poskytované zaměstnancům pro překážky v práci na straně zaměstnavatele;
  • náklady na nájmy prostor určených k podnikání, které však bylo vlivem krizových opatření znemožněno;
  • smluvní pokuty či úroky, úroky z prodlení a další dluhy vlivem krizových opatření vzniklé či přirostlé.

Ušlý zisk pak bude zpravidla spočívat ve ztrátě obvyklých zákazníků, kteří z důvodu uzavření provozoven nemohli zboží či služby od podnikatele odebrat.

Ušlý zisk je možno vyčíslit dvojím způsobem, a to buď jako skutečný zisk, nebo tzv. hypotetický zisk.

Skutečný ušlý zisk je konkrétní, přesně kvantifikovatelný zisk – např. zisk z konkrétní smlouvy, která již byla uzavřena, z důvodu krizových opatření však nebyla realizována, případně smlouvy, jejíž uzavření již bylo vyjednáno, ale k jejímu uzavření nedošlo. Takto vyčíslit ušlý zisk je však ve většině případů nemožné. Zároveň se musí jednat o smlouvy, které není možné uzavřít po opadnutí krizových opatření (pokud by smlouva byla uzavřena po opadnutí krizových opatření, zisk z ní by podnikateli neušel).

Hypotetický ušlý zisk je pak takový zisk, kterého by podnikatel s nejvyšší pravděpodobností dosáhl, nebýt krizových opatření, nelze však stanovit ani doložit jeho konkrétní výši.

Prokazování výše škody

Každou skutečnou škodu i ušlý zisk je vždy nutno řádně prokázat. Je nezbytné prokázat vznik škody v konkrétní výši i příčinnou souvislost mezi plněním povinností stanovených krizovými opatřeními a vznikem škody.

Zejména v případě hypotetického ušlého zisku je prokazování jeho konkrétní výše z povahy věci složité, avšak nic není předem ztraceno, neboť občanský zákoník v ustanovení § 2955 poskytuje poškozeným pomocnou ruku, když stanoví, že nelze-li výši náhrady škody (tj. včetně ušlého zisku) přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. V takových případech tedy k úspěšnému uplatnění nároku na náhradu škody postačí, podaří-li se prokázat alespoň skutečnost, že došlo ke vzniku škody a ke konkrétní výši náhrady pak může soud dojít např. porovnáním průměrných zisků před krizovými opatřeními a po krizových opatřeních, a to jak celkově, tak ve stejném období v minulých letech (zejména u zboží či služeb, jejichž odbyt se sezónně liší).

Pro uplatnění nároku na náhradu škody tak lze doporučit každou škodu řádně dokumentovat, tj. pro každou jednotlivou škodu učinit následující kroky:

  1. Popsat škodu co důvodu jejího vzniku a její výše tak, aby bylo zřejmé, jaká konkrétní škoda vznikla v důsledku jakých krizových opatření.
  2. Popsat opatření, která podnikatel učinil za účelem odvrácení nebo alespoň minimalizace škod tak, aby bylo zřejmé, že si škodu nezpůsobil svou nečinností sám.
  3. Uchovat veškeré faktury, účtenky, objednávky, související komunikaci, ze které vyplývá důvod vynaložení nákladů (pro nejsnazší dokumentaci lze doporučit komunikaci e-mailovou).
  4. Pořídit fotodokumentaci (vzniklých škod i opatření k jejich odvrácení nebo odstranění), kalkulaci ušlých zisků (např. srovnáním se stejným obdobím v minulém roce) a další relevantní dokumenty a podklady související se vzniklou škodou, její výší a přijatými opatřeními na její minimalizaci.

Výše uvedené informace a dokumenty budou klíčové pro uplatnění nároku.

3. Prokazování výše škody v konkrétních příkladech

3.1. Náhrady mzdy proplácené pro překážky v práci:

  • Výplatní pásky a výpisy z účtů dokládající vyplacení náhrady pro překážku v práci na straně zaměstnavatele
  • Odůvodnění, čím byly dány překážky v práci, např. z důvodu nuceného zavření provozovny, dobrovolného zavření z důvodu odlivu klientů a podobně
  • Je zapotřebí mít na paměti, že náhradu této škody nemůže žádat ten, kdo obdržel kompenzaci v rámci programu antivirus

3.2. Náklady vynaložené na nájem prostor určených k podnikání, které bylo vlivem krizových opatření znemožněno:

  • Nájemní smlouva
  • Výpisy z účtu prokazující zaplacení nájemného
  • Odůvodnění, v čem spočívá předmět podnikání a proč bylo podnikání vlivem krizových opatření znemožněno či podstatně omezeno
  • Přichází v úvahu, pouze pokud bylo užívání prostor k podnikání znemožněno nebo v relevantní míře omezeno

3.3. Prošlé a jinak znehodnocené suroviny a zboží s omezenou dobou spotřeby, které musely být zlikvidovány:

  • Faktury za příslušné zboží
  • Doklad o likvidaci zboží a vzniku případných souvisejících nákladů (v případě prostého vyhození zboží do kontejneru např. fotodokumentací znehodnoceného zboží popř. dat spotřeby, prohlášením příslušného zaměstnance, který zboží takto likvidoval a podobně)
  • Odůvodnění, proč bylo zboží nakoupeno a likvidováno (např. zboží bylo nakoupeno, aby uspokojilo běžnou poptávku, z důvodu uzavření provozovny či odlivu klientů však nemohlo být využity před datem spotřeby)

3.4. Náklady vynaložené k zajištění možnosti pokračovat v podnikatelské činnosti (např. náklady vybudování systému výdejových okének a přijetí dalších nezbytných opatření):

  • Faktury za materiál a práce
  • Odůvodnění, proč byly náklady vynaloženy (např. na vybudování výdejového okénka a souvisejících hygienických opatření, aby podnikatel mohl pokračovat v provozu)

3.5. Skutečný ušlý zisk:

  • Konkrétní smlouva, která nemohla být z důvodu krizových opatření realizována
  • Doklady o jednání o uzavření smlouvy, která z důvodu krizových opatření nebyla uzavřena
  • Výpočet zisku ze smlouvy (tj. odměna dle smlouvy snížená o náklady na její splnění)
  • Odůvodnění, proč smlouva nebyla realizována / uzavřena a proč nemůže být realizována / uzavřena po opadnutí opatření, např. musela být zrušena smlouva o organizaci kulturní akce, neboť bylo zakázán volný pohyb osob, realizace smlouvy po opadnutí opatření pak může být nemožná z toho důvodu, že se jednalo o sezonní kulturní akci vázanou na konkrétní termín

3.6. Hypotetický ušlý zisk:

  • Doklady k prokázání obvyklého (průměrného) zisku před krizovými opatřeními, a to jak celkově, tak ve stejném období v minulých letech (zejména u zboží či služeb, jejichž odbyt se sezónně liší)
  • Případné doklady prokazující, proč by měl být ušlý zisk vyšší, než průměrný zisk za předchozí období (např. z důvodu pořízení nové výrobní linky schopné vyšší či levnější produkce, který v předchozím období absentoval, a podobně)
  • Popis opatření, která podnikatel učinil pro minimalizaci ušlého zisku
  • Odůvodnění, proč zisk nebyl dosahován (např. z důvodu nuceného uzavření provozovny či odlivu klientů)

4. Shrnutí předpokladů pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody

Předpokladem nároku na náhradu škody je, že si škodu nezpůsobil poškozený sám. K tomu může dojít například tím, že včas nezakročil k odvrácení škody, která mohla býti odvrácena. Proto hrozí-li vznik škod, je nezbytné:

  1. odvratitelnou škodu odvrátit (například rozvázáním pracovněprávních vztahů s nadbytečnými zaměstnanci, zejména například u dohod o provedení práce či pracovní činnosti),
  2. u neodvratitelné škody podniknout kroky k jejímu snížení na minimum (např. zřízením výdejových okýnek),
  3. vzniklé škody a podniknutá opatření řádně zdokumentovat, aby mohla býti nárokována jejich náhrada.

Dokumentaci lze provádět zejména prostřednictvím uschování příslušných dokladů (faktur, smluv, protokolů o likvidaci škod, apod.), komunikace či fotodokumentace / videozáznamů.